Navigace
Obsah
Cyclamen persicum (brambořík perský) 18.11.2009
I když nejsem velký příznivce kulturních hybridů a komerčně pěstovaných rostlin, jsou kultivary bramboříku perského jednou z mála výjimek, které s oblibou pěstuji. Hlavně drobné, bohatě kvetoucí klony, tzv. mini bramboříky. Každoročně se jich na podzim prodají statisíce, valná část jich v krátké době končí v popelnici. Jde především o rostliny z holandské produkce. Pěstitelé, i když by se spíše hodilo označení výrobci, na tomto zakládají svoji obchodní strategii. Rostliny v co nejkratším čase vypěstovat, nadopovat chemií, poslat do světa, rychle a výhodně prodat. Člověk je tvor nepoučitelný, krásně rozkvetlou, dobře vypadající rostlinku si přinese domů, ona týden dva kvete, pak najednou začne žloutnout a šup, už je mezi svými v kontejneru, ale to už je na jejím místě nová, úžasně vypadající... Je to zkrátka dobře prosperující byznys.
Je na nás, kdo tyto kytky máme skutečně rádi, pokusit se udržet tyto rostliny při životě. Zcela určitě je nejkritičtějším obdobím první rok od nákupu. V každém případě bychom měli vybírat rostliny vyhlížející zdravě, bez náznaků žloutnutí, nebo povadání listů. Tyto příznaky svědčí v lepším případě o nedostatku vody, v horším o tepelném šoku, který bývá většinou pro bramboříky smrtelný. V žádném případě nekupujte rostliny, které obchodníci vystavují venku, kdy teploty klesají pod +5°C. Zakoupenou rostlinu je lépe ihned přesadit. Hlízu mírně očistíme od substrátu, tak abychom nepoškodili kořeny. Jde většinou o rašelinové substráty, v kterých je další růst nemožný. Hlízky přesadíme do směsi dobře odleželé listovky (dá se v nouzi použít i substrát pro pokojové rostliny) a říčního písku v poměru 2:1 a přidáme trošku drceného vápence. Bramboříky umístíme na světlé, chladnější místo s teplotou 12-16 °C. Substrát udržujeme mírně vlhký, v žádném případě nesmí stát trvale v podmisce voda, tak jako se to často doporučuje. Měsíc po přesazení můžeme začít i mírně přihnojovat. Při troše štěstí a dobré péči budou bramboříky kvést až do jara. S nástupem teplého počasí přejdou rostliny do klidového období. Výrazně zredukují listy, a to je pro nás signál výrazně omezit zálivku i přihnojování. Přes léto můžeme květináče s rostlinami zapustit venku do zahrady. Místo volíme přistíněné, nejlépe pod vzrostlými stromy. O venku letněné rostliny se nemusíme starat, nezaléváme, ani nehnojíme. S blížícím se podzimem začnou rostliny opět ožívat. Obnovují růst a začínají nasazovat na květy. To máme zpravidla již vyhráno, rostliny se aklimatizovaly a zapomněly na útrapy v prvních měsících života ve velkopěstírně. V této době je přeneseme opět domů a umístíme na chladné místo, tak jako předešlou zimu.
Myslím, že se ta trocha práce vyplatí a každoroční radost z rozkvetlých kytek, která může trvat klidně i 20 let, stojí za to. Na závěr ještě malá rada o rozmnožování. Kultivary C.persicum vytvářejí celkem ochotně semena i v domácích podmínkách. Po opylení, které můžeme provést třeba štětečkem (je potřeba dvou geneticky nepříbuzných rostlin), vzniknou kulaté tobolky, které po dozrání pukají a uvolní velká, světle hnědá semena. Vysévat můžeme kdykoliv během roku, optimální je jeho druhá polovina. Výsevní substrát můžeme použít stejný jako pro dospělé rostliny, je však lépe provést jeho sterilizaci teplem. Semena mírně zatlačíme do vlhkého substrátu, uložíme do temna při teplotě 15-20°C a udržujeme relativně vysokou vzdušnou vlhkost. Po 3-4 týdnech začínají semena klíčit, v tuto dobu je již přeneseme na světlo a později, hlavně přes zimní období, mírně přisvětlujeme. Semenáče se pikýrují při průměru hlízky kolem 5 mm. Roční semenáče při dobré péči již začínají kvést.
M.R.
