Alpinky.cz - Campanula zoysii (zvonek Zoysův)

Navigace

Home
Skalničky
Campanulaceae (zvonkovité)
Campanula zoysii (zvonek Zoysův)

Obsah

Campanula zoysii (zvonek Zoysův) 17.11.2009

Endemit jihovýchodních Alp, jehož hlavním těžištěm výskytu jsou slovinské Julské Alpy. Okraje výskytu sahají jak do rakouských Karavanek, tak do přilehlých pohoří na italské straně hranic. Roste zde v subalpínském až alpínském výškovém stupni (1500 - 2300 m.n.m.). Podkladní horninou je výhradně vápenec. Vyhledává skalní štěrbiny v místech odkloněných od poledního slunce. Sám jsem tyto zvonky mnohokrát pozoroval pod různými převisy, mezi skalními bloky nebo třeba ve skalních průrvách, jako je tomu pod vrcholem Prisojnik (2547m) v místě zvaném Prisojnikovo okno. Monumentální skalní otvor, kde lze obdivovat velké trsy těchto rostlin.

Vytrvalá, trsnatě rostoucí bylina 5-10 cm vysoká. Většinou jednokvětá lodyha je mírně vystoupavá, přízemní, řapíkaté listy jsou obvejčité, lodyžní pak přisedlé, kopinaté. 1,5 - 2 cm dlouhé květy jsou svým tvarem zcela nezaměnitelné. Válcovitá koruna je u báze rozšířená, ke konci se zužující, končící pěti výrůstky s krátkými korunními cípy. Květy v odstínech modré až modrofialové, směrem ke korunním cípům přechází barva do světlejšího odstínu. C.zoysii kvete od druhé poloviny července do konce září. Plodem je tobolka. Semena mnohdy dozrávají až počátkem zimy.

Pěstování těchto nádherných rostlin není vůbec jednoduché a bez dostatečných zkušeností končí většinou neúspěchem. Hlavním problémem je především vysoká zimní vlhkost a druhý extrém, mnohem vyšší letní teplota, s malou vzdušnou vlhkostí, než kterou tyto vysokohorské rostliny potřebují. Celkem s úspěchem se dají tyto zvonky pěstovat v hluboce zapuštěném alpinkovém skleníku, kde se díky dostatečnému zapuštění pod povrchem v létě drží relativní chlad a v zimě se zde dá dobře regulovat vlhkost. Na skalce volíme pokud možno chladné, ale dostatečně světlé místo, bez účinků poledního slunce. Na zimu rostliny chráníme tabulkou skla proti dešti. Sázíme nejlépe do vápencového štěrku o různé velikosti zrn s příměsí dobře odleželé listovky. Množíme zimním výsevem, kdy semena vyséváme na povrch, nebo zakořeňováním oddělků.

Zvonek Zoysův nebude nikdy patřit k běžně pěstovaným skalničkám. Důvody jsou zcela zřejmé, náročnost a nedostatek kvalitních semen a potažmo i samotných rostlin. Je to zkrátka kytka pro specialisty a nadšence, kterým tyto vysokohorské kytky učarovaly, tak jako mě. Nutno ještě dodat, že v Rakousku i Slovinsku patří k zvlášť přísně zákonem chráněným rostlinám.

M.R.