Navigace
Obsah
Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý) 27.1.2009
Každý, kdo v pozdním létě navštívil hory v severní části naší republiky, si rozkvetlých trsů tohoto hořce jistě všiml. Jeho areál rozšíření je však mnohem větší. Rozkládá se od východních Pyrenejí, přes hory střední a jižní Evropy, až po Kavkaz. Českou republikou prochází severní hranice jeho rozšíření a narazit na něj můžeme od Děčínského Sněžníku na západě až po Beskydy na východě. V submontánním až subalpínském vegetačním stupni našich nejvyšších pohoří je celkem bežný, do nižších poloh sestupuje dosti nerad. V Alpách roste až do 2200 m.n.m.
Hořec tolitovitý je velmi přizpůsobivý k ekologickým podmínkám stanoviště. Roste ve světlých lesích, na vysokohorských loukách, nivách a v kosodřevině, na půdách kyselých i zásaditých, humozních a vlhkých. Celkový vzhled rostliny je určován stanovištěm a světelnými podmínkami.
Jedinci rostoucí na slunném místě mají lodyhy přímé a listy výrazně křižmostojné. V zástinu bývají lodyhy obloukovitě prohnuté, s listy dvouřadě uspořádanými, někdy dokonce rozprostřenými jen do jedné stany. Roste trsovitě, výška rostliny je 30-80 cm.
Květy se objevují v paždí listů horní části lodyhy, jednotlivě nebo po 2-3. Výrazné modré zvonkovité květy jsou 35-55 mm velké, uvnitř fialově tečkované, zdobené světlejšími pruhy. Vzácně se vyskytují bíle kvetoucí exempláře. Z kultury je známa růžově kvetoucí forma „Pink Swallow“. Květy se objevují od července do října. Plodem je stopkatá tobolka obsahující asi 2mm velká a kolem dokola široce křídlatá semena, dozrávající na prahu zimy, často již ve sněhových vánicích.
V kultuře se tento hořec vyskytuje poměrně často, i když se nejedná o snadno pěstovanou rostlinu. Vyhovují mu spíše zastíněná místa s ranním nebo večerním sluncem, stálá mírná vlhkost kypré a humozní půdy. Podmínkou je dobrá drenáž. Rostliny nesnáší vlhké zimní počasí, kdy promočená půda opakovaně zamrzá a většinou dojde k uhnití jejich zdřevnatělých oddenků. Alpinkový skleník, kde můžeme ovlivnit zimní vlhkost substrátu je dobrou a spolehlivou volbou. Množíme zimním výsevem semen nebo dělením trsů brzy na jaře.
Tento krásný hořec je dominantní ozdobou našich hor a právem se dostal do znaku Krkonošského národního parku. Z hlediska ohrožení je řazen ke vzácnějším taxonum naší květeny a zákonem je chráněný jako ohrožený druh (§3).
M.R.


