Navigace
Obsah
Aquilegia vulgaris (orlíček obecný) 28.5.2009
Jistě jste si všimli, že se na našich stránkách neobjevil žádný kultivar, hybrid nebo také česky kříženec. Není to náhodou. Ne že bychom takové rostliny nepěstovali, pár jich na zahradě a ve sklenících také máme, ale raději dáváme přednost čistým botanickým druhům. Jsou pro nás mnohem zajímavější a cennější. Samozřejmě každému z nás se líbí něco jiného a každý má na věc svůj názor. Mnoho rostlin se vzájemně kříží i v přírodě, je to přirozený proces, jen člověk tomu dal trochu jiné dimenze. Rod Aquilegia je dobrým příkladem snadného mezidruhového křížení. Dnešní druh A.vulgaris dal vzniknout obrovskému množství kulturních hybridů, pěstovaných na našich zahradách. Je jich takové množství, že vyznat se v nich je zcela nemožné, navíc neustále postupným křížením vznikají nové odrůdy, často až bizarních barev a tvarů. Zkrátka nic pro nás.
Orlíček obecný roste v celé Evropě, vyjma nejsevernějších oblastí a v severní Africe. Byl zavlečen i do Severní Ameriky, kde se snadno kříží s několika domácími druhy a dává tak vzniknout již zmíněným hybridům. U nás roste téměř na celém území, populace jsou však velmi malé a v současné době je tento druh spíše na ústupu. Objevit jej můžeme ve světlých lesích, křovinách, na loukách a pasekách. Dává přednost sušším až středně vlhkým zásaditým půdám.
Vytrvalá bylina s dužnatým oddénkem a s velkým kořenovým systémem. Dospělé rostliny jsou až 80 cm vysoké, s větvenou lodyhou a velkým počtem postupně se otevírajících květů. Častěji však narazíme na jedince mnohem menší, s jedním až pěti květy. Ty jsou nejčastěji modré až modrofialové, vyjímečně bílé a růžové. Kvete od května do července. Plodem je měchýřek s velkým počtem poměrně velkých tmavých semen.
Orlíček obecný se v kultuře pěstuje již hezkou řádku století, se vznikem velkého počtu kultivarů, se s čistým botanickým druhem setkáváme stále méně. Při pěstování více druhů z rozsáhlého rodu Aquilegia většinou sklidíme velké množství semen, ale čisté linie se z nich většinou již nedočkáme. Rostlinám vyhovuje slunečné až polostinné místo s výživnou mírně zásaditou půdou. Přes léto vlhko s občasným vyschnutím substrátu, v zimě raději sucho. V příliš rozbahněné půdě dochází k zahnívání oddénků a růstového vrcholu, na jaře se pak růstu již nedočkáme. Množíme nejlépe výsevem v předjaří, semena vyséváme na povrch. Můžeme množit i opatrným dělením trsů na jaře, ale vzhledem k tomu, že se rostliny příliš nerozrůstají, není tento způsob moc efektivní.
Orlíček obecný je chráněným druhem naší květeny, zákon jej chrání jako ohrožený druh (C3). Rostlina je jedovatá.
M.R.
 |
Aquilegia vulgaris - rostlina na lokalitě, Súlovské skály, Slovensko, 17.5.2009
 |
Aquilegia vulgaris - rostlina na lokalitě, Súlovské skály, Slovensko, 17.5.2009 (světle kvetoucí jedinec)
 |
Aquilegia vulgaris - rostlina na lokalitě, Súlovské skály, Slovensko, 17.5.2009
 |
Aquilegia vulgaris - rostlina na lokalitě, Slovenský ráj - Kláštorisko, Slovensko, 19.5.2009
 |
Aquilegia vulgaris - rostlina na lokalitě, Slovenský ráj - Kláštorisko, Slovensko, 19.5.2009
