Navigace

Obsah

Saxifraga aizoides L. (lomikámen vždyzelený)                            14.2.2010

Lomikámen vždyzelený je jedním z mnoha arkticko-alpínských druhů tohoto velmi početného rodu. Vyskytuje se v arktických a subarktických částech Evropy a Severní Ameriky. Jižněji, v mírném klimatickém pásmu, nalezl své životní optimum v horách. Celkem běžný je v Alpách, Apeninách a Karpatech. Výšková hranice výskytu je kolem 3000 m.n.m. V našich horách neroste, na Slovensku je častý ve Fatře a v Tatrách.

Vytrvalá, trsnatá bylina, 5-20 cm vysoká. Husté, čárkovité listy na vystoupavých lodyhách jsou až 25 mm dlouhé, lysé a docela dužnaté. Celkový vzhled a dužnatost listů by jistě potěšil leckterého sukulentáře, rostliny však mají zcela rozdílné ekologické nároky. S. aizoides roste sice i na skalách a ve skalních štěrbinách, ale na vlhkých a od slunce odkloněných místech. Častý je též na prameništích a v okolí horských ples. Podkladní horninou je většinou vápenec. Barva korunních plátků je nejčastěji žlutá s přechodem až k oranžové, s červenými tečkami, někdy ale i bez nich. Kvete v létě, od června do září. Plodem je tobolka s velkým počtem velmi drobných semen.

Lomikámen vždyzelený dobře roste i v nížinných skalkách, za předpokladu dobře zvoleného místa. To by mělo být dostatečně světlé, ale raději bez přímého slunce. Rostliny jej dobře snesou, ale jen za předpokladu trvale vlhkého substrátu. To může být někdy problém, když je vody hodně, rostlinky uhnijí a při opačném extrému uschnou, takže se raději přímému slunci vyhněme. Substrát nejlépe mírně humózní, zásaditý, s velkým podílem hrubého štěrku, který zajistí optimální půdní vlhkost. Ta je při pěstování tohoto lomikamenu nejpodstatnější. Množíme zimním výsevem drobných semen na povrch substrátu, dělením trsů na jaře a na podzim a řízkováním koncem léta. Generativní množení se mi zdá ze všech způsobů nejlepší, nesmíme však nechat výsevy nikdy zcela vyschnout. Letos zkouším i starou anglickou metodu výsevů na cihlu, která se mi zdá pro tento druh naprosto ideální. To, jestli se tato metoda v praxi osvědčila, či nikoliv, naleznete v některém z jarních příspěvků. 

Na závěr se ještě patří dodat, že je S.aizoides zákonem chráněnou rostlinou v mnoha evropských zemích. 

M.R. 

 

 

Stránka

  • 1

Saxifraga aizoides na lokalitě - 
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides na lokalitě -
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides na lokalitě - 
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides na lokalitě -
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides na lokalitě - 
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides na lokalitě -
Julské Alpy, 2.září 2009

Saxifraga aizoides - rostlina z naší zahrady,  10.srpna 2009

Saxifraga aizoides - rostlina z naší zahrady, 10.srpna 2009

Saxifraga aizoides - rostlina z naší zahrady,  10.srpna 2009

Saxifraga aizoides - rostlina z naší zahrady, 10.srpna 2009


Stránka

  • 1